......pohled z okna v sobotu 14.3.2015 v 8:00..... "Sakra, vždyť prší!!!! Brrrr a je tam zima!!!" ......"No nic, už jsme přihlášení a Robert s Alenkou na nás čekají, tak holt jedem.".....
Přesně takhle začal náš závodní den. Nikam se nám nechtělo, ale nemohli jsme to udělat našim nevidomým kamarádům, kteří se na závod těšili. Hodili jsme na sebe běžecké oblečení a vyrazili na tradiční akci MIZUNO RUNNING CUP v Pečkách.
Na místě jsme prošli registrací, upevnili startovní čísla na naše hrudníky a čekali na první pomyslný výstřel ze startovní pistole. Ten vyslal na trať "Lidového běhu na 1600m" nejprve nevidomou Alenku, kterou provázel Robert Esser. Oba to zmákli na jedničku a na Alče bylo vidět velké zlepšení, díky pravidelným tréninkům, které si sama naordinovala ve svém bytě.
Do hlavního závodu jsme vyrazili za TSM ve složení: Robert Cerha (nevidomý), Robert Esser (průvodce), Denisa Vaněčková (sama za sebe :-). Na startu nebylo takřka k hnutí, poněvadž se nás závodníků sešlo bez mála 1300 kousků.
Netrpělivě zde poťapáváme a rozhlížíme se po ostatních běžcích, hledáme vodiče s naším časem, který jsme si naplánovali takto: 10km za 60 minut. Vodič nikde :-( !!! Najednou zvedneme oči a spatříme cosi podivného. Velká černá chlupatá hlava s rohama, chlap jak hora, v tílku ........ ve skotské sukni....... oči nám sklouznou na jeho nohy.... "On nemá ani boty!!!!". Ovšem na zádech mu vysí cedule: VODIČ 0:55. Tak co nám zbývá, jiný tu není, zkusíme se držet jeho.
Upozornění, že přichází ten kýžený okamžik....TŘI, DVA, JEDNA, STAAART! Jde se na to. Než se dostaneme k bráně závodu, trvá to asi minutu a už jsme na trati. Hlavně nepřepálit začátek. Chválíme dvěma borcům na boso jejich skotské sukénky a držíme se v poklidu za davem, který běží s nimi. Po dvou kilometrech zde není k hnutí. Na třech kilometrech trochu zpomalíme a najednou je kolem nás místa dost. Had závodníků se natahuje a už potkáváme borce, kteří zmákli obrátku a vrací se zpátky do cíle. Blázni, čím je to doma asi živí??? Tiše jim závidíme. Zahlédnem i několik běžců z Milovic. Bořek, Danča, Jirka, Vlaďka...."té se budu držet, má dobré tempo, které mi vyhovuje"..... Trasa je celkem po rovince a po pěkném hladkém asfaltu. Zatneme zuby a jedem své tempo......"Ježíííš, kde je ta obrátka, ksakruuuu". Kontroluji, zda slyším hlasité oddechování nevidomého Roberta, nesmím klukům utéct. Pár jedinců už přešlo do chůze. "No hurá, pátý kilometr a alou zpátky". Najednou to jde nějak lépe. Sedmý kilometr, konečně se nám rozeběhly plíce na plno. Vbíháme zpátky do Peček, spousta fanoušků podél trati tleská a hecuje, což je super. Kočičí hlavy a za chvíli vidíme bránu, makáme do cíle jako o život, chcem to dát přece pod hodinu!!! Jupí, CÍÍÍÍL !!!
ČAS 58:38. Jsme borci, dali jsme to lépe, než jsme plánovali. Bombice!!! Příští rok znovu!!!
Akce byla skvělá, počasí nakonec ideální a my si to vážně užili.
TARGET SPORT MILOVICE