Já, Bob a Kevin jsme dostali od našeho pána Grua za práci přesčas 11.10.2015 volno. Chtěli jsme si ho pořádně užít. Bohužel Kevin se musel doma šprtat matiku. Bob a já jsme si tím nenechali kazit náladu a rozhodli jsme se, že si chceme válet šunky na Havaji. Nasedli jsme tedy do rakety a vyrazili směr Havaj.
Po několika minutách však náš tryskový mimoňský bombardér ztroskotal na velké ploše, kde se to lidmi jen hemžilo. Zeptal jsem se první hezké dámy s žlutomodrou čepicí. Jmenovala se Dellisa Válečková nebo tak nějak. Prý se tu pořádá nějaká Myčka na brýle. Moc jsem nerozuměl. No a tak jsem se vrátil za Bobem, který objevil sud čaje a nenápadně usrkával ze svého padesátého kelímku čaje. Řekl jsem mu: "Pojď, jdeme si umýt brejle!".
Najednou se vedle nás objevil nějaký pán a prý, co tu děláme. Když jsme mu to vysvětlovali, strašně se chechtal, jako by to snad bylo vtipné. Jmenoval se Koberec Mixér. Prý je tu nějaký běžecký záchod a on to tu řídí. Hned nás pověřil rozcvičkou.
Hned poté už startovala alegorie 0-5 let. Bylo jich tam tak strašně moc, že se skoro nevešli na trať. Všichni dostali perníkovou medaili. Přemístili jsme se k nim, ale oni nám nechtěli nic dát. Malinko naštvaní jsme pak šli ukazovat cestu alegorii 6-7 let. Bylo jich hodně, ale už ne tolik. Při přípravě další alegorie jsem přešel do půlky trati. Bob zůstal na startu a povzbuzovali jsme. Vítězům to určitě dost pomohlo :-)
Při startu naší alegorie jsme se chvilku rozmýšleli, jestli půjdeme, ale nakonec jsme se zase postavili na trať. TARGET DO TOHO!!!!
Potom byla chvilku pauza pro přípravu kategorie 1 brýle pro dospělé. Pouštěli spoustu písniček, tak jsme si s Bobem trsli.
Jedna brýle se běžela kolem recyklačky. Vytrvalci potom běželi dvakrát o něco delší trasu. Zatímco byli lidi na trati, Bob a já jsme se snažili natočit jim čaj ze sudu, který byl však skoro prázdný díky Bobovi. Když poslední dofuněl do cíle, alegorie se vyhlásila, všichni odešli domů a my jsme jim ještě na rozloučenou zamávali:-) Dokonce na nás zbyly i perníkové medaile pro běžce a tak jsme se nenechali pobízet a všechny jsme snědli. Pekařka, která je pekla, musí být skvělá.
Rozloučili jsme se s Dellisou a Kobercem a jeli jsme autobusem domů za Kevinem. Bylo to to nejlepší odpoledne, které jsme s Bobem zažili, lepší než se válet na Havaji.
Adriana s Veronikou
TARGET SPORT MILOVICE