Milé děti, trenéři, karatisti, atleti, bojovníci.
Jmenuji se Zdeněk, je mi 38 let. Jsem profesionální voják a toho času
sloužím v zahraniční operaci na území Afghánistánu.
Doma v České Republice se rozběhla skvělá akce a nám sem chodí, balíčky
s dobrotami, dopisy a obrázky od dětí. Lidé nám tak vyjadřují podporu,
které si velmi vážíme a je pro nás ujištěním, že naše práce tady má
smysl. Dobroty si spravedlivě rozdělíme, obrázky od dětí vystavíme a na
dopisy se snažíme odpovědět.
Jeden takový úžasný balíček přišel i od Vás. Když jsem si přečetl Váš
dopis a viděl fotky Vašeho oddílu. Hned jsem si řekl, že tenhle je můj.
Na ten musím odpovědět já.
Mám dva skvělé syny 7 a 11 let. Oba už několik let trénují karate v
jednom menším jihočeském oddíle. I já jsem tedy ten rodič, který je
podporuje, fandí, nadává, když rozhodčí něco přehlédnou. Vozí je po
závodech na soustředění, má radost z úspěchů a vůbec z toho, že kluci
sportují a dělají ve volném čase něco smysluplného. Jsem jedním z Vás.
K vašim otázkám:
Milá Terezko V.: Ve volných chvílích si třeba čteme, díváme se na staré
české filmy, ale zdaleka nejvíc sportujeme. Na základně máme dobrou
posilovnu a také malé Dojo, kde cvičíme boj zblízka.
Milá Aničko K.: Ano internet máme. Je pomalý, stačí tak na mail a občas
skype s rodinou.
Milý Jirko Ch.: Každý český voják má sebou při opuštění základny hlavní
zbraň, většinou útočnou pušku CZ805 Bren a zbraň záložní. Pistoli CZ75
Phantom nebo Glocka.
Milý Martine V.: Nějaké vojandy tu máme a jasně, že jsou hezké. Jsou to
přece české holky.
Milá Evčo T.: Ano. Vánoce i Velikonoce slavíme. Narozeniny a svátky
také. To se sejdeme, uděláme si české jídlo, zazpíváme s kytarou nebo si
třeba čteme dopisy právě od Vás.
Milý Filipe V.: Česká armáda tady v Afghánistánu používá na patroly
především obrněná vozidla MRAP MaxPro. Pro leteckou přepravu využíváme
většinou prostředky US Air Force. Třeba vrtulníky UH 60 Blackhawk nebo
letadla C 130 Hercules. Co se zbraní týče je toho dost. Jak už jsem
psal: útočné pušky Bren, pistole Phantom, Glock, samopaly Scorpion,
kulomety Minimi, odstřelovačky Falcon, ale také minomety a kanóny 50cal.
na vozidlech.
Milá Sofie V.: Ano. Máme tady služební psy. Cvičené třeba na vyhledávání
výbušnin.
Milý Jakube K.: Jezdíme zpravidla na 6 měsíců. Stýská se nám moc……..
Milá Veroniko V.: Strach má každý a kdo říká, že ne. Pěkně kecá. Strach
musíš umět využít pro sebe. Důležité je, aby to byl ten strach co
člověka naopak nabudí, zbystří smysly nutí být opatrný a vydat ze sebe
to nejlepší. Nesmí to být ten, co člověka paralyzuje. To je jako, když
karatista nastupuje do zápasu proti těžkému soupeři. Kdo se s tím
vyrovná, vyhraje.
Milá Adriano M.: Asi nejtěžší otázka. Když je voják na misi. Je s ním na
misi vlastně celá jeho rodina. Táta doma chybí, děti jsou smutné. Máma
je na všechno sama. Všichni se těší na shledání. Stejně jako vy, vědí,
že je to důležitá práce. Jsou na nás pyšní a drží nám palce.
To co pro děti ve vašem oddíle děláte je skvělé. Učíte je nejen síle,
rychlosti, obratnosti a odvaze, ale tím, že jste nám napsali, také
vlastenectví.
Naše krásná země takové lidi potřebuje.
Dal jsem si jednu fotku Vašeho oddílu na nástěnku vedle fotky mých synů,
jak se zubí s medailemi z posledních závodů.
Závěrem Vám chci, za všechny české vojáky nasazené v operacích,
poděkovat za krásné gesto, které jste pro nás udělali. Je to fakt
nejvíc.
Děkujeme !!!
Zdeněk
Afghánistán
TARGET SPORT MILOVICE